neděle 4. května 2014

Jaco

Vubec sem nejezdete. Vazne. Jaco je mesto plny baru, restauraci a hostelu. Zije tu velka surfarska komunita, na barech v hostelech obsluhujou bily holky bez podprdy co tu celej den surfujou a sehnat koks je tu snazsi nez koupit krabicku cigaret. Pro tu totiz musite do obchodu. Kolumbijskej snih vam tu cpe na kazdym rohu mistni zevlujici mladez. A je to jedna velka party....

My po prijezdu mirime do hostelu Bohio, kde potkavame prvni dva cechy za celej mesic. Ondra s Honzou slavi Honzovy narozeniny uz druhej den a na hotel prijizdeji tak s trojkou na zile. Ze jsou to krajani tedy tusime z dalky. Cestujou uz druhej mesic z Mexika a dalsi den maji odlet do Prahy ze San Jose. To musime nalezite oslavit a taky tak v okolnich barech cinime. Asi se slusi alespon ve strucnosti poznamenat, ze tu pri tehle prilezitosti potkavam svou budouci manzelku Keynu, ktera zije v San Jose a v Jaco je na vikend na navsteve u sestry. (Ne, neni to stetka) Jinak Bohio jako hostel nicmoc, druhy den jdeme hned vedle do Hostel de Haan a je to o dost lepsi... Za to bar a restaurace v Bohiu stoji za to - doporucuju.
Okoli Jaco je sussi a teplo je tu jako v pekle. Kousek od mesta za kopcem uz ale zase zacina raj. Nedaleko rybarske vesnice Tarcoles se da sotolinovou cestou vyjet na nadhernou vyhlidku a zaroven vstup k vodopadum. Primo ve vesnici si muzete dat absolutne cerstvou rybu, nebo primo bozske ceviche - pokrm ze syrovych ryb a krevet na citronu a koriandru.
Stejnym smerem je pres hlavni silnici z Jaco do San Jose i most pres reku Rio Grande de Tarcoles. Tam se daji pozorovat smecky obrovskych krokodylu, rochnicich se v rece primo pod vami.