Pohled je to uchvatny. Z maleho letiste se do cca 12km vzdaleneho "mesta" Con Son da levne dostat minibusem, ktery vyzvedava predevsim navstevniky drazsich resortu. Za 50 000,- na osobu vas ale vezme taky a vyhodi pred vasim hotelem nebo na miste, kde si reknete.
Letiste na Con Dao
Vzhledem k tomu, ze ve meste je vyber ubytovani omezen na max. 20 hotelu a ceny jsou minimalne dvojnasobne v porovnani se zbytkem Vietnamu, neni moc prostoru na smlouvani. Celkem tu ale funguje booking.com a tam se mi podarilo najit za opravdu nejlevnejsi cenu, co lze na ostrove zaplatit za noc/pokoj misto primo u mestske plaze (Thien Than Star hotel). Ta sice nevypada nicmoc, ale lepsi nez nekde ve meste.
Pujceni motorky na Con Dao se da zaridit od 100k VND na den. Ptejte se na recepci, vetsinou za podobnou cenu zaridi. Motorka je nutna k navsteve ostatnich krasnych plazi a to plaz u luxusniho resortu Six Senses - ktera prekvapive neni soukroma a namisto toho budete mit v patach hlidace z resortu. Problem je, ze tady neni moc mist, kam se da usadit do stinu.
Pocasi nam tady moc nepralo, ale vzadu pod kopcem se v zeleni skryva resort Six Senses.
Lepsi je proto Bai Dram Trau kousek od letiste, na kterou vede asi 700m prasna bahnita cesta. Na plazi jsou 3 pritresky s drevenymi lehatky, kde si muzete pochutnat na cerstvych plodech more neb rybach, protoze kure maj tak akorat na jidelnicku a pobihajici vsude kolem. V lednici nikoliv...
Zapad slunce nad Dram Trau
Na ostrove je taky par krasnych chramu. Jeden hned u monumentalniho hrbitova a druhy na kopci zapadne od mesta.
Plaze na druhe strane ostrova jsou vicemene kamenite a bez bot je vstup do vody o porezani. Ale stoji za to je videt. Na plaz v zatoce Ond Dung vede uzka panelova silnice dzungli a poslednich 700m vedou dolu kamenite schody, ktere po desti nadherne klouzou a jsou stejne jako "vybetonovane" casti stezek dzungli, ktere pobliz zacinaji, na hranici schudnosti. Ja si kotniky nezlomil ale mel jsem nekolikrat na male..
Zatoka Ond Dung
Nastesti debilni chodnicky konci na plazi a dal do dzungle uz se da jit a sledovat lehce vyslapanou stezku smerem do kopce na byvale plantaze a zbytky tri kolonialnich domku, ktere si pomalu dzungle bere zpet. Stoupani je prudke a stredne narocne, mistama se proslapana cesta ztraci a potom zase objevuje. Kolem muzete sledovat spousty cernych veverek a hejna makaku, oboje pry mistni endemicke druhy. To, co pred vami neustale utika po zemi do ukrytu nejsou hadi ale spousty vypasenejch jesterek. I pres obdobi destu tu je naproste minimum moskytu. Nahore u plantazi obejdete zarustajici domky vpravo a na krizovatce, kde cesta vpravo smerem dolu smeruje zpatky do mesta jdete par stovek metru rovne az k mensi vezi, ze ktere je vyhled na zatoku a mesto.
Nejlepsi informace o ostrove a o tom, co se kolem da delat dostanete na hlavni ulici v shopu Dive!Dive!Dive!
Vede to zvlastni chlapik, trpici samomluvou ale je celkem fajn. Rad vam poradi i kdyz se zrovna na ponor nechystate. Potapeni na ConDao ma byt to nejlepsi, co Vietnam z potapecich lokalit nabizi. Taky je nalezite nekrestansky drahy - 160$ za dva ponory. Z vlastni zkusenosti muzu rict, ze v obdobi destu je to velmi spatny napad a vyhozeny penize. Ackoliv vas urcite na ponor velmi radi vezmou.
Mel jsem dva denni a jeden night dive. Nejlepsi byl night dive ale vititelnost byla velmi velmi mizerna.Mene nez 5m. Taky tady pouzivaji odlehcene bomby na vzduch, takze mi vysmatej vietnamskej divemaster nakonec vnutil o 2 kila navic coz ale bylo prilis a sel jsem ke dnu jako kamen. Na posledni jsme si kilo ubral a bylo to tak akorat, takze pocitejte svoji obvyklou zatez +1kg. Fotak jsem si pod vodu ani nebral, ale navzdory male viditelnosti jsme zblizka spoustu koralu a ryb videli - rejnoky, male zraloky, pufferfish... akorat to v te zelene kalne vode tak nejak "neni ono"..
Diveshop stoji asi 200m pred obrovskym kruhovym objezdem velikosti poloviny dejvickeho kulataku. Z nej vede nekolikset metru dvouproude silnice kazdym smerem, lemovane vlajeckami se srpem a kladivem. Po kruhaci projede maximalne 200 motorek denne, dvouproude silnice zeji prazdnotou. Stejnetak se semtam na okraji mesta objevi najednou 500m dvouproudovky vedouci odnikud nikam. Pusobi to az komicky.
Celkove mrtva atmosfera, absence nejakeho nocniho zivota a nesmyslne ceny v hotelovych restauracich u plaze vas kazdy den dovedou na central market, kde se da koupit spoustu ovoce, zeleniny, Banh Mi baget atd.. Na rohu u trhu je diveshop a zaroven bar - Bar 200, kde se da najist "evropsky" - pizza, sandwich atd.. Ulice od baru dal az k Infinity cafe jsou potom lemovane skvelymi poulicnimi stanky s jidlem, kde se da najist kolem 50k VND za porci.
Vrcholem vecera pak muze byt navsteva mistniho hrbitova, zejmena o vikendu a v nocnich hodinach mez 11. a pulnoci. Ostrov totiz az do roku 1975 slouzil nejdrive jako Francouzska a posleze americka veznice pro prislusniky Vietcongu. O nelidskem zachazeni s vezni si muzete spoustu informaci precist v pruvodci a na wiki.
Hrbitov je pamatka umucenym veznum a hlavne hrdince odboje. Narodni hrdinka Vo Thi Sau je tu rezimem pozvednuta na nadpozemskou bytost. Neco jako pred lety u nas Julius Fucik. Ve 14 letech zabila granatovym utokem francouzskeho generala a o par let pozdeji byla pri pokusu o dalsi chycena. V 19 letech se stala prvni (oficialne) popravenou osobou na Con Dao. Jeji hrobka v nocnich hodinach vypada jako obrovska detska hostina.
Uz je tma a mesic osvecuje vrchoky okolnich hor, noricich spicky do mraku. Je dusno a teplo. Parkoviste pred hrbitovem je najednou plne minibusu a zastupy predevsim vietnamskych turistu pokorne kraceji skrz obrovskou mramorovou branu na giganticky hrbitov. Z dali je citit oder tisicu vonnych tycinek a z reprobeden, ukrytych podel cesty tise mluvi zensky hlas ve vietnamstine. Mijite kamennou nadrz z vodou, porostlou lekniny a do nocniho ticha kvakaji stovky zab. U mramoroveho vyjevu socialistickeho boje za svobodu zacina z reproduktoru tlumene znit vietnamsky choral podbarveny semtam pochodobou hudbou ve stylu kupredu leva a semtam pohrebne napodobujici varhanove etudy. Do toho semtam promluvi ten zensky tlumeny hlas. Pred vami se tyci obrovsky nasviceny obelisk, k nemuz vedou schody z lesteneho mramoru. Kolem je ochoz oblozeny vonnymi tycinkami a symbolickymi dary na pocest umucenych.Pod ochozem jsou na stenach bisty s vyjevy muceni a nucenych praci. Oder tycinek sili. Vietnamci k obelisku prikracuji s pokorou, v podlicim postoji a se zapalenymi tycinkami mezi prsty se klani.
Na leve strane zaslechnete zivy zpev a zahlednete vetsi dav lidi. "To je ta jeji hrobka.." Blizite se a oder vonnych tycinek se promeni ve slabou z mlhu vonnych tycinek. Vedle hrobky v malem oltari hori otevreny ohen k jejich zapalovani. Tycinky zapalujou po stovkach. Nekolik jich daji na jeji hrobku a po jedne zapichuji k pocetnym hrobum vojaku. Choraly z reproduktoru se misi se zivym zpevem skupinky vietnamskych zen. Mesic prosvita skrz strovy, sklanejici se nad hroby. Krom tycinek lidi nosi jako uctu jidlo a hracky - symbolicke veku jejiho umrti. Na hrobce se mezi tunou kvetim vyjima varena slepice vcelku na podnose a papirove makety detskych hracek, ktere lze po krabicich nakoupit v obchodech kolem mistniho trhu. Je to podivama, ze ktere jde mraz po zadech.
